Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe - Kapitola 1

18. prosince 2011 v 19:54 | eSmy, Jenny |  Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe
Tak, ako už som spománala. je tu spoločná poviedka. Píšem ju s Jenny. Akože, netušíme, ako to skončí.. Ale to je jedno :D Čo z toho bude, to z toho bude :d Prvá kapitola trochu dlhšia. Tešíte sa? Smajli, poviedka je venovaná tebe :)


Fandom: Naruto
Pár: SasuNaru
Autor: eSmy, Jenny
Spoluautori: skype!
Varovánie: nevšímať si hviezdičiek. Tresla som sa do hlavy a nejak som ich videla veľa. A pravdaže, musí trochu šibať.
Venovanie: Smajli. Lebo kvôli tebe píšem SasuNaru! :D


Kurzívou - Jenny (Naruto)
Normálne - eSmy (Sasuke)


Kapitola 1






S povzdechem se rozhlédnu po třídě. Idiot, idiot, imbecil, neandrtálec, Sasuke, dement…počkat! Sasuke? Ten kretén, pořád žije? Však kolik lidí na škole jen sbalil? Ovšem, co se týče holek…no jo každá za ním leze a on jako správný sukničkář každé vyhoví. Kdo by s ním jenom chtěl něco mít? Zabořím hlavu do sešitu.

"Doufám, že si mě tentokrát nevšimne," jeho hloupé poznámky a otázky, čeho tím chce dosáhnout? Povzdechnu si. Začtu se do minulého učiva, zdali se ostatní ve třídě na dnešní test učili? Pochybuju.


Sedím si ve své lavici. No, dobře, tak na ní. Ale co vám budu vykládat? To je jedno. Sjíždím pohledem celou třídu. Nic zajímavé. Skoro všechny holky mě po očku sledují. Co dodat, jsem oblíbený. Jen jedna sleduje někoho jiného. Pf, jo, ta tmavovlasá šprtka, co sleduje blonďatýho šprta. Nemůžu ale neříct, že je se na co koukat. Jen ty jeho otrasný brýle, proč si je sakra nikdy nesundá? Hned by kolem něho byl zástup holek. Ne tak jako u mě, ale přece. Ale ten kluk né, ten snad ani není na holky. Jo, ten je jisto jistě na knížky!


"Budeš mě sledovat ještě dlouho?" Řeknu k černovlasému rebelovy.

"Ten tvůj pohled mě stresuje, nemůžu se učit, dej si pohov, Uchiho!" hodím hlavu do boku, k němu. Sakra sedí v lavici vedle mě a bude se na mě přes uličku dívat? Kouknu zpět do sešitu. Sakra, co si myslí, že najde? Zdrhla mu myš a hledá jí na mém oblečení, nebo co?

"Mohl bys už konečně přestat," povzdechnu si, když sešit zavřu, ovšem nezadívám se na něj. Stále se na mě dívá a nepromluví. Klasika. Zmetek.


"Jo, mě to baví. To nevíš?" zdá se, že můj pohled je opravdu tak spalující, jak se říká. Dlouho ho nevydržel. Musel se ozvat. A jak jinak mě seřvat, co na něj tak civím, že prý se nemůže učit. Tse, vždyť on ví všechno i tak! Učit se doma, o přestávce, v knihovně... Je tohle vůbec normální? Není to robot?

Vstanu z lavice a postavím se k němu. Se skoumavým pohledem mu zaťukám na hlavu, jako když klepete na dveře. Nic sa neozvalo. Není robot. A jestli jo, tak hlavu kovovou nemá.

"Dobře, robot nejsi," prohodil jsem jen a vrátil se zpět na své místo. Pohodlně se usadil a opět se rozhodl pozorovat všechny. Možná mezi těmi holkymi najdu dnešní oběť. A nebo taky ne... Přejdu pohledem postupne všechny dívky ve tříde. Ne, ne, ne, ne... A tak to pokračovalo dál a dál. Důvody byly skoro vždy stejné. S tou už jsem spal nebo, ta je ošklivá. Jediný, na kom mi pohled zůstal dýl však nebyl ženského pohlaví.


Zase? To si dělá srandu, že jo?!

"Co zase chceš?" kouknu na něj a na polovinu si sundám brýle.

"No? Co potřebuješ? Co je to tentokrát?" kouknu na něj s menším zájmem. Ovšem ne o něj, ale o to, co chce na mě vybalit tentokrát. Když chce něco říct, tak ho přeruším hned ze začátku, tohle by bylo na dlouho, to bychom tu seděli až do soudního dne.

"Po škole v knihovně, nebudu to s tebou řešit přes maturitní předměty." Odpálkuju ho při první příležitosti. Kouknu do knížky, kterou si otevřu na stránce, kde jsem skončil, byl to román, a mě celkem bavil. Ovšem na tváři mám vítězný pobavený úsměv. Tohle byl asi nejlepší rozhovor mezi mnou a Sasukem, no dalo by se říct, že to byl monolog, mluvil jsem jen já, ale na rozdíl od něj, mluvil jsem k věci.


Opět se divím, jak je ten kluk schopný pořád čučet do knížek. Už, už chci utrousit nějakou drzou poznámku, když...

"Co zase chceš?" setře mě ještě dřív, než si vůbec přemyslím, co jdu říct. Než se vzpamatuju ze šoku. Vybalí na mě něco dalšího.

"Po škole v knihovně, nebudu to s tebou řešit přes maturitní předměty," já se picnu. Co má tohle bejt? Ty vole! Ten kluk se nezdá. Ale co, pohraju si. On sám se se mnou chce sejít. Na mě nekoukejte, já nic neudělal. Jestli to skončí špatně (pro něj) může si za to sám. Uznávám, že na kluky nejsem, ale s ním bych... Tak nic, zvoní!!!


Zaklapnu knížku a začnu se soustředit na učení, no konečně poslední dvě hodiny a pak si s tím cvokem konečně promluvím…sám!...Sám? No do *píp* to snad ne…co když…vlastně…co by se mělo stát, že?

Obě hodiny nějak přežiju. Zazvoní a já se sbalím.

"Čekám tě," praštím rukama o jeho lavici, je pomalý jako šnek. Vyjdu ze třídy a mířím si to ke knihovně. Tam se posadím na volné místo. Moje nejčastější místo.

"Jdeš pozdě," řeknu, ani se za sebe neotočím, stačí, když se přiblíží a poznám, že je to on. " Čekám deset minut, asi se na to, že si s tebou promluvím, vykašlu…" říkám, ale stále se dívám do knížky.


Ten kluk už si tam tak sedí a zase něco čte! Mluví se mnou, se mnou, že? Jo, to bylo rozhodně na mě. Jdu pozdě.

"Čekám deset minut, asi se na to, že si s tebou promluvím, vykašlu..." řekl a pořád nevzhlédl od knížky.

"Nepřeháněj. Deset minut? Ani pět," ohradil jsem se.

"Neumíš počítat, že? A počkat, neumíš..." *pardón jedna Narutova vetička :D* Ten kluk si nějak dovoluje. Od kdy je takhle drzej? Žeby to bylo tím, že jsme tady jen my dva? Hm, to tedy mude zajímavý rozhovor. Copak bys chtěl?

"Tak co bys chtěl, když už si mě sem pozval?"


"Všiml jsem si, že poslední půl rok ze mě nespustíš zrak," řeknu hned ze začátku, když hodím brýle na stůl kousek ode mě.

"Hele, já tě chápu." Zaklapnu knížku.

"To se může stát, když se spojí lidská demence s neopětovanou láskou, vznikne z toho člověk jako ty," povzdechnu si soucitně, vlastně ne, já ho nelitoval, jen jsem mu to nechával sežrat. ,,Jo chápu tvé touhy, co se dá od gaye čekat, že?" Uchechtnu se.

"Má to ale háček, já na kluky nejsem…" uculím se na něj provokativně.

Vstane z křesla a začne své slova hřmít celou knihovnou. Jen si odkašlu.

"Další důvod proč jsem tě pozval právě se, co takhle utlumit svůj ječák a prostě mluvit potichu?" probodnu ho pohledem.

"V knihovně se nehuláká, tady nejsi doma v jeskyni." Musím se uchechtnout, zdá se, že mojí pravou tvář vidí poprvý.


To si děláte prdel, že jo? On mi tu právě přímo do ksichtu vmetl, že prý jsem gay a trpím, jo TRPÍM!, neopětovanou láskou? Já? On se zbláznil? Tak tohle je moc. Ten drzoun jeden, vždyť já mu ještě ukážu.

"Co si to krucinál dovoluješ?!" zařvu na celou knihovnu. On mě jen s chladným pohledem uzemní, že mám mluvit tišeji, že právě proto mě zavolal do knihovny. Ten skrček si nějak dovoluje. To ještě neví čeho jsem schopný, když mě nekdo naštve. A že on mě pořádně vytočil. Už dávno nesedím na své židli, vstal jsem. Teď stojím naproti němu. On naopak pořád s klidným výrazem pohodlně vysedává. Já ho s pohledem šílence chytnu za košili. Lekne se, když ho vytáhnu na nohy a vedu někam do zadních uliček knihovny, kde bychom nebyly rušeni. Ani nemukne. Teď si hraj na frajera kamaráde!


"Vidím, že ani své chování neovládáš," ousměju se a kouknu do země, vytrhnu se mu ze sevření a upravím se.

"Hele, nechtěl jsem tě naštvat, já tak prostě mluvím, tohle jsem já, víš," uchechtnu se, on na mě hodí výraz alá osel.

"Nemůžeš mě znát, když s nikým nemluvím," zasměju se.

"Omluv mě, ale na stole mi leží knížka, tak pokud dovolíš, vrátím se k ní, postrádá mě..." nadhodím a otočím se k odchodu.

"Vše, co jsem chtěl, jsem ti vyřídil, tak doufám, že od teď na mě nebudeš civět, nebo o tobě budu tvrdit, že jsi na kluky," řeknu, aniž bych se na něj podíval.

"A svůj názor nezměním," dodám.


Skrček jeden drzej!

"Já jsem podle tebe na kluky jo?" zastavím ho. Nenechám ho jen tak snadno odejít.

"Když na mě pořád tak civíš? Co si jako mám myslet?" *a zase, já sem nenapravitelná. Já ti do toho ráda kecám :D*

"Tak ti něco řeknu, já nejsem na kluky. Ale o tobě bych s rozhodováním váhal. Líbal jsi se vůbec už s nějakou? Nebo máš jenom velký řeči, hm?" dobře, tak velký řeči nemá, ne o tomhle. Ale i tak. jsem vytočený. Ten skrček si koleduje. Ne, nejsem an kluky. já jsem jenom na něj! Šmejd, nemůžu za to, že mě přitahuje! Ale to, že se mi líbí jeden kluk, neznamená hned, že jdem nejaká buzna! A počkat, líbí? Ne, nelíbí, já ho chci jen ošukat, nic víc! *sorry za slovník heh*


Povzdechnu si.

"Ne, já a holky, to nejde dohromady…vlastně…já a láska, to nejde už vůbec dohromady." Nakonec se poupravím ve svých slovech.

"A co ty? Děvkář, Sasuke, který neumí nic jiného než sledovat kluka, kterého vlastně nenávidí, co si pak o tom mám myslet?" oddálím se od něj tři kroky.

"Tak fajn, leze mi to krkem a stále to děláš, nespouštíš ze mě oči, připadá mi to jako nějaká divná nepovedená sázka…" povzdechnu si zničeně, fakt mě to obtěžuje, tak kdy to pochopí, asi nikdy s jeho pídí mozečkem.

"Přestaň s tím!" zavrčím s protočením očí, když zase cítím, jak mě jeho oči zkoumají.


Když to nejde! Jak se na něj mám nedívat, když na mě vybalil todle všechno? Hm, sakra! Já vážně nejsem na kluky, ale teď mám takovou chuť toho malého drzého ďáblíka ošukat, že nedá nohy k sobě! *ja mám slovník perverzáka!* Sakra, Sasuke ovládej se, přeci! Ale co, tak se neovládnu, torchu si s ním užiju, skrček dostane co chtěl a týden si nesedne. Stejné, jako kdybych mu nakopal prdel za ty jeho řečičky, jen si u toho sám užiju. A proč ne, jak by se asi tak dokázal bránit? Je to melaj slaboušek. A za tu jeho poznákmu s pidi mozečkem, z něho vyšukám i duši! *Já sem normální, opravdu! Vůbec nejsem úchylní ani násilnická!*


*Jenny neví, co má psát T-T Ona hodná holka - na Yaoi už není!!! Vzdává to -_-" *

"Ani to nezkoušej!" okřiknu ho, když mě přirazí k regálu, debil jeden, co si to dovoluje? ,,Nech toho," šeptnu vyděšeně. Najednou mi to něco připomíná, proč jsem si na to vzpomněl?! Ale v knihovně se ječet nesmí, už by mě sem nikdy nepustili.

"Nech toho!" vzlyknu, tohle není legrace, Sasuke. Proč jen mé slova nepřijal s nadhledem? Já jen chtěl, aby se na mě přestal dívat.

"Dost!" křiknu tiše, když cítím jeho perverzní ruce, jak se dostávají pod školní uniformu, doslova pod košili, zmetek, proč tohle dělá? Chce mi tím snad dokázat, že jsem měl pravdu? ,,Nech…" kopnu ho do rozkroku, až ode mě odstoupí s bolestmi.

"Zvrhlý bastarde…" šeptnu.

"Jen jsem ti chtěl tím vším říct, ať se na mě nedíváš, řekl jsem svůj názor, ale ty jsi to pobral úplně jinak…" řeknu třesoucím se hlasem, uteču si pro svojí tašku, po chvíli se sbalím a uteču i ze školy. Mohl bych jít domů, ale…tam se mi nějak nechce…nerad domu chodím.


A sakra, ten zmetek mi utekl. To jsem nedomyslel, že se bude bránit. AAAAU! Tohle jsem tedy nečekal. Takovouhle podpásovku... doslova! Svihl jsem si to k zemi a opřel se o regál. Taková bolest! Tohle mu nedaruju. Počkat? Proč se cítím tak mizerně? a není to jen tou bolestí, co cítím. Já ho chtšl vážně ojet? Co se to se mnou, dordele, dejě? Já nikdy nebyl na kluky! a proč mám pořád před očima ten jeho vystrašený pohled? to jsem byl opravdu tak děsivý? Bože, y tohodle může být opravdu průsr. A počkat, i kdyby něco ceknul, kdo mu uvěří? Já, Sasuke Uchiha, že jsem na kluky? to mu nikdo neseřere. Nikdo! Takže jsem za vodou. ale proboha, už se nesmím nechat takhle ulítnout. Ještě mu fakt něco udělám. To by mě asi pak mrzelo... Počkat! Mrzelo? Mě, já mám snad svědomí? *Jo Sasánku, to co ti zní v hlavičce, ten tenký hlásek je svědomí!* Krucinál, mě se ten kluk snad dostal pod kůži ne? Zatřepu hlavou, to rozhodně ne! Mě se pod kůži nedostane nikdo. Já jsem Sasuke Uchiha! Pomalu se zvednu a odkráčím zpět. Na stole mě upotá jedna drobná maličkost.

"On odešel bez brýlí..."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kattynecenka kattynecenka | Web | 18. prosince 2011 v 20:16 | Reagovat

ahoj promin ze ti tady delam reklamu mohla bys mi darovat ozdobu na webu http://vanocni.datart.cz/katty-trckova-si-preje-tablet-apple dik.

2 Natsumi Natsumi | Web | 18. prosince 2011 v 21:05 | Reagovat

je to super :D teším sa na ďalšiu časť ;-) :D

3 Jenny Jenny | Web | 18. prosince 2011 v 21:05 | Reagovat

muhahaha xDDD ta povídka mě těžce baví... a nedám pokoj neboj se ;D xDDD

4 Smajli Smajli | Web | 19. prosince 2011 v 17:48 | Reagovat

LOL, to je mooc =D Ste to docela zabili, ty hlášky byly brutální =D =D Asi se vám to ale musí špatně psát, když je jen jedna z vás yaoistka =D Ten Sasuke byl dokonalej, eSmy! =D No, každopádně jsem zvědavá na pokračování =D

5 Natsuko Natsuko | Web | 8. dubna 2012 v 17:09 | Reagovat

Wow..:D Toto je ešte len 1. diel a je v ňom to, čo ja by som obkecala do 5 dielov XD A vy máte tejto poviedky 32 častí?! O_O Umieram..obdiv :D

6 Mia Mia | E-mail | Web | 9. dubna 2012 v 15:36 | Reagovat

Začala som ju čítať a vyvíja sa to dobre ... Gihi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

TOPlist


TOPlist